HoME

 

Zuzana Burianová (*1989) se věnuje divadelní a rozhlasové režii. Studovala interpretační divadlo (DAMU, režie činoherního divadla) a zaměřuje se na inscenování vlastních autorských textů a současných her. Ať už pracuje v kamenném divadle nebo v alternativním a nezávislém prostoru, hledá hranice a střety rozličných uměleckých druhů.

Je kmenovou režisérkou nezávislého divadelního souboru Tygr v tísni a dlouhodobě spolupracuje s dramaturgyní a autorkou Marií Novákovou. Zaměřují se na palčivá témata, která zkoumají skrze práci s dokumentárními materiály a s nedramatickou literaturou, poezií a orální historií. Společně působí pravidelně v Divadle VILA Štvanice a v létě vyjíždějí na venkov s projektem Buzny a Kuřačky, jehož smyslem je každé léto osídlit jednu českou vesnici a hledat témata a živý kontakt s místními obyvateli a historií konkrétní oblasti.  

Je autorkou sociálního divadelního projektu CO ČUMIŠ, který vznikl v roce 2016 za podpory a akce neziskové organizace Jako doma a Venuše ve Švehlovce. Akce a inscenace připravuje v tandemu s performerkou a režisérkou Barborou Šupovou, s výtvarnicí Radkou Joskovou, sociální pracovnicí Ladou Hajdíkovou a s ženami v sociální tísni. 

V roce 2014 stála u zrodu divadelního spolku BodyVoiceBand, kde postupně pracovala jako dramaturgyně, autorka a často odpovídala za světelnou složku jednotlivých inscenací - jako technička i designérka. Dlouhodobě tvoří s dramaturgyní spolku a autorkou Terezou Vereckou (DJKT, Divadlo na Vinohradech, Jihočeské divadlo). Spolupráci s BodyVoiceBandem završila přípravou multimediálního Festivalu EFB, unikátní akcí věnovaná hudbě, dílu a osobnosti Emila Františka Buriana, která proběhla úspěšně 11. - 20. října 2019 v pěti pražských divadlech a jednom kině. Zuzana zároveň spravuje Burianovu notovou pozůstalost u svých rodičů a připravuje její digitalizaci.

Příležitostně pracuje také jako rozhlasová režisérka ve spolupráci s Českým rozhlasem a režisérka audioknih. Pro Českou televizi režírovala záznam své inscenace Ticho, nahrává se!.

Učí dramatickou výchovu na gymnáziu PORG Libeň, spolupracuje s různorodými nezávislými kulturními i neziskovými organizacemi (IURE, Jako doma, PKF Prague Philharmonia, Americké jaro, Klub mladého diváka), je porotkyní na přehlídkách amatérského divadla a lektorkou divadelních dílen.

Nikdy nezpívala v Semaforu, tančí akorát pro radost a nestudovala lékařství.